Jdi na obsah Jdi na menu
 


Terezka

24. 1. 2010

Nemůžu tomu stále uvěřit,že už tu není.Stále čekám,že se někde objeví,že přijdu z práce a ona bude sedět na gauči,bude pospávat a bude mít vyplazený jazýček,poběží se podívat co nesu tak jako vždy.Místa kde ráda lehávala jsou ale prázdná.

ObrazekTerezka se k nám přišla vlastně náhodou.Před dvěma roky v květnu se k nám dostali z místní veteriny malinká koťátka,která neuměla sami ani jíst a ani se vyčurat.Řekli jsme si,že nejlepší by bylo sehnat náhradní maminku.Zašla jsem tedy k  sousedům,kde měli vždy několik koček a měla jsem štěstí.Přinesla jsem si domů kočičku,která měla svoje tři koťátka,která byla skoro stejně stará jako ta naše opuštěná.

Vše proběhlo rychle a bez problému,kočička koťátka ihned přijala,začala je olizovat a mlíčko už bylo samozřejmostí.Dostala jméno Terezka.V té době nikdo netušil,že tím její mateřské povinnosti nekončí.Začátek léta byl velmi "úrodný" na malé trpaslíčky a tak Terezka měla stále spoustu práce.Byla to pravá kočičí máma,neskutečně hodná a trpělivá.V jejím obrovském a laskavém srdíčku bylo stále spoustu místa jak pro její vlastní koťátka tak pro ty nová,opuštěná.Obětavě kojila všechna malá koťátka,která přišla a která potřebovala její péči.Kojila několik měsíců a koťátek bylo moc.Obrazek

I když ve svém původním domově žila mnoho let,celý svůj život,narodila se tam,nikdy se tam už nevrátila.Měla volný přístup ven,k sousedům je to kousíček,ale Terezka se rozhodla,že zůstane u nás.U sousedů kočky nikdo moc neřeší,neléčí,nekasrují a jídlo mají jen to co si urvou,když se přivezou zbytky z jídelen.Obrazek

Když přišel čas podstoupila kastraci a tím skončilo i její nekonečné rození koťat a Terinka si v klidu užívala života.Vyhřívala se na sluníčku,běhala po zahradě.Moc ráda se mazlila a byla vděčná za každou dobrůtku,vždy všechno bez okolků snědla a její veliké oči vyzařovaly jen spokojenost.

V loňském roce v polovině listopadu se jí objevila boulička na krku.Rozbor krve ukázal,že Terezka má v krvi nezralou formu bílých krvinek což navědčovalo onemocnění krvetvorných orgánů.K tomu se přidal velký zánět středního ucha a veliká hnisavá boule pod ouškem.

ObrazekU doktora jsem byli stále.Brala antibiotika,posilovala se imunita,vypadalo,to,že se nám to daří dostat pod kontrolu.Posledních 14 dní však byla kočičika unavená.Pan doktor se domníval,že jí stále trápí střední ucho,protože dírka do ouška byla prakticky zarostlá.Objednal jí tedy na operaci,kdy chtěl odstranit bouly z krku a v narkoze udělat rtg snímek a kloudné vyšetření vnitřního ucha.Obrazek

Bohužel se nic z toho už nestihlo.Terezka v neděli 24.1. začala těžko dýchat,začala jí promodrávat pusinka.Ihned jsem volala na všechny veteriny v naší blízkosti.Marně,nedovolala jsem se.Mobilní telefony nikdo nezvedal.Musela jsem tedy volat až do Žďáru,pan doktor byl velice ochotný a řekl ať hned přijedeme.Na cestu jsem se vydali okamžitě,ale nedojeli jsme. Holčička moje malá mi zemřela na klíně v autě.

Terezko moje malá prosím nezlob se,že jsem ti nedokázala pomoci.Nikdy nezapomenu na tvojí obrovskou lásku,kterou jsi okolo sebe dokázala rozdávat,na tvojí něžnost se kterou jsi pečovala o všechnu tu drobotinu.Na tvoje obrovské oči,které se dokázali smát.Na zvuk tvých drápků,když jsi rozvážně chodila po plovoucí podlaze,na tvůj každodenní rytuál,když jsi přišla z venkovní procházky a jako střela jsi proletěla bytem tam a zpět,na vůni tvého kožíšku,na jediný zoubek,který jsi měla a hrdě ho ukazovala při každém zívnutí.Ani pořádně nevím kolik ti bylo let,deset možná víc.Odešel s tebou velký kočičí anděl,hrozně mi chybíš,holčičko moje malá.

 

Nikdy na tebe nezapomeneme.

Obrazek

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vzpomínka ma Terezku...

(Dáša,25.1.2013, 26. 1. 2013 15:06)

Slzy se mi valí po tváři,jak hrachy,nejsou k tomu dost dobrá žádná slova útěchy,jen tiše objímám a souzním s Vámi.Jen vězte,že je jí na tom kočičím obláčku dobře a nic jí netrápí.
Máme také kočičku Mourinku,je to moje nejkrásnější a nejněžnější micaté štěstíčko,strašně moc ji miluju a naprosto rozumím Vašim slovům.
Přeju Vám hodně štěstí,síly a novou kočičku,která ten stesk jistě trošku zmírní u bolest utiší a uhladí.Hodně štěstí!



mi ma me take kočku

(terezka kl., 28. 5. 2012 7:57)

a vona rody nevite jak ji pomoc

Terezka

(Míla, 29. 1. 2010 11:27)

Dočetla jsem, je mi kočičky moc líto,nemohli jste už nic dělat, asi byla hodně nemocná.Teď už ji nic nebolí, zůstane něžnou vzpomínkou.

Terezička

(Markéta, 28. 1. 2010 19:00)

Drahá Lído,
myslím na Vás. Terezička byla jedno velké srdce a je jasné, že její odchod bolí strašně moc. Věřím však, že je jí na obláčku lépe a shlíží na Vás všechny z kočičího domečku s velkou láskou.

Terezka

(Alice a Mourajz, 28. 1. 2010 15:53)

Milá Lído, je nám moc líto, že se Vám přes veškeré úsilí nepodařilo vyléčit kočičího andílka Terezku. Prosíme, netrapte se, berte to tak, že jste ji zachránila z hotového pekla, že u Vás prožila krásný zbytek života v lásce, pohodlí a bezpečí, víc jste pro ni udělat nemohla. Naštěstí netrpěla a neumírala sama, odešla do kočičího nebe ve Vaší přítomnosti. Teď už ji nic nebolí a její dušička se vznáší nad Vámi. Myslíme na Vás.

Terezka

(Marcela, 28. 1. 2010 11:18)

Milá paní Lído,také na Vás moc myslím, cítím s Vámi v bolesti a vzpomínce na Terezku. Vím, jak je těžké přijmout skutečnost, že se přes všechnu Vaši starost a péči plamínek jejího života nedokázal ubránit zhasnutí. Terezka u Vás jistě prožila léta krásného a bohatě naplněného kočičího života, a tak bude na Vás všechny, své milé, které tu zanechala stále a s láskou shlížet zhůry a bude tu vastně stále s Vámi. Věřím, že je tam nahoře někdo, kdo v té naší pozemské lásce ke zvířátkům stejně starostlivě a pečlivě pokračuje, kdo ty jejich tlapky nesmírně něžně drží v ruce své.....

Terezka

(Lucka, 28. 1. 2010 8:58)

Lído, právě jsem se dočetla o Terezce a je mi to moc líto. Ale ona je teď už určitě v kočičím nebi a je jí dobře. Myslím na Vás....